Rozhovor s Evou Ambrozovou

Kdo chce vést lidi, musí nejprve poznat sám sebe

Být úspěšným manažerem neznamená mít pouze pozici a moc, ale především mít schopnosti nahlížet na věci z různých úhlů pohledu, užitečně se pohybovat v měnících se situačních kontextech a především chápat druhé. Tak hovoří o mistrovství profesionálního manažera vedoucí Ústavu humanitních věd na NEWTON University Eva Ambrozová. Vyzdvihuje při tom především jedinečné propojení psychologie s dalšími obory, jako jsou management a ekonomie. Jaké jsou vztahy mezi studenty a vyučujícími, proč je důležité věnovat se rozvoji sebe sama, i o aktivním zapojení studentů do výuky jsme si povídali v následujícím rozhovoru. 

Říká se o vás, že jste nepostradatelnou součástí školy. Někteří o vás dokonce hovoří jako o srdci NEWTON University. Cítíte se tak? 

Naše škola je pro mne skutečně srdcovou záležitostí. A to v podstatě už dvanáct let, tedy od doby, kdy jsem zde začala pracovat jako externí vyučující psychologie. Velmi rychle jsem zjistila, že tomu, co se obecně povídá o kvalitě soukromých škol, NEWTON University neodpovídá. Zjistila jsem, že učit v prostředí motivovaných studentů, je velmi náročné. Osobně přistupuji k výuce a ke studentům s velkým respektem. Každé setkání s nimi mne naplňuje pocitem radosti a uspokojení. Školu tvoříme společně se studenty a já cítím velkou motivaci a současně i odpovědnost za kvalitu nejen výuky, ale i celé školy. 

Jaký je tedy vztah mezi vyučujícími a studenty? Řada z vás – vyučujících – se studentům věnuje i ve volném čase, což není zrovna běžné.

Studenti jsou pro mě neskutečnou inspirací a zdrojem energie. Můj vztah s nimi je neformální, přátelský, založený na vzájemné úctě, respektu a ohleduplnosti. Pro mě je důležitá vzájemná důvěra. Vnímám to jako nezbytnost pro svou práci. Snažím se studentům maximálně vycházet vstříc, být tu pro ně. Naše škola si zakládá na individuálním přístupu. A já k tomu dodávám, že ten individuální přístup je oboustranný proces. V tomto vztahu vítáme a očekáváme aktivitu studenta. Student musí vědět, že se má kam s důvěrou obrátit. Samozřejmě, nás pedagogy to stojí spoustu času navíc. Nicméně pro nás je to věc smysluplnosti a užitečnosti toho, co děláme. 

Kdybyste měla teď z patra popsat případným uchazečům o studium filosofii výuky na NEWTON University, co byste jim řekla? 

Tím, že jsme soukromá škola, musíme studentům nabídnout víc, než standardní vysokoškolské prostředí. Kromě klasické expertní výuky a aktuálních pohledů na reálné problémy z praxe jsou to především různé způsoby, jak lze na ně nahlížet, přemýšlet o nich, analyzovat je a činit užitečná rozhodnutí. Vedeme studenty k objevování svých silných stránek, k rozvoji sebe sama a především ke kultivaci vlastního myšlení.

Hovoříte o rozvoji sebe sama. Co si pod tím máme představit? Myslíte, že jinde na osobnostní rozvoj tolik nedbají? 

Nechci a ani bych si nedovolila hodnotit, jak je to na jiných školách. Z logiky věci ale usuzuji, že velké univerzity zkrátka a dobře nemají prostor pro to, aby se studentům věnovaly individuálně. V tom my máme obrovskou přidanou hodnotu, která je pak vidět i na našich absolventech. My se snažíme modelovat takové prostředí, které disponuje potenciálem k rozvoji individuality každého jednotlivce. Studentům dáváme prostor, aby ze školy mohli vytěžit maximum pro svůj osobnostní rozvoj. Vycházíme z toho, že chci-li vést lidi, pracovat s lidmi, být mezi lidmi, tak nejdříve musím porozumět sama sobě. Každý může sám sebe použít jako „laboratoř“, kde může objevovat, poznávat, testovat, zkoušet, trénovat či rozvíjet své vlastní potenciály a zdroje. Teprve potom může přemýšlet o druhých lidech.

Konkrétně ve vašem případě lze přednášky označit za velmi specifické. Přenášíte totiž ve dvojici. Jak jste na takový nápad přišla? Má to pro studenty konkrétní výhody? V českém prostředí to není zrovna obvyklé.

Lektorování ve dvojici je pro nás už běžnou záležitostí. My jsme s kolegou Vratislavem Pokorným poprvé použili tento model před jedenácti lety, když jsme začali externě vyučovat na NEWTON University. Na pozadí tohoto nápadu byla snaha poskytnout „platícím“ studentům maximální kvalitu. Kromě toho, že nás to baví, tak si myslím, že vytváříme neopakovatelné prostředí, které nabízí různé pohledy, různé způsoby přemýšlení, různé způsoby formulování. Pro studenty je to, myslím, přínosné i proto, že atmosféra na našich přednáškách je velmi specifická, neformální a hravá. Současně ale plně respektuje vážnost probíraného tématu.

Údajně u vás funguje něco, jako metoda zakázky na výuku. Co si pod tím můžeme představit? 

Výuka není pouze lineární proces, kdy vyučující v roli experta přichází s tématem, které studentům vyloží a učí je se v něm orientovat. Pro nás je výuka něco víc. Je to projekt, na kterém pracují studenti společně s vyučujícím. Jako důležitou vnímáme právě zmíněnou metodu zakázky, která umožňuje vydefinovat studentům jejich očekávání, potřeby, významná témata a oblasti aplikace. Formulací zakázky se tak studenti aktivně zúčastňují výukového procesu svým vlastním přemýšlením a reflexí. Jinými slovy, student není jen pasivním konzumentem předkládaných témat, ale stává se spolutvůrcem a aktivním realizátorem celé výuky. Praxe nám ukazuje, že je to mimořádně přínosné. 

Kdybyste měla popsat hlavní přednosti výuky na NEWTON University oproti jiným vysokým školám, co by to bylo?

Cílem vzdělávání obecně je naučit lidi znalostem a dovednostem potřebným pro budoucí profesi a práci. Většina vysokých škol se primárně zaměřuje na rozvoj hard skills – tedy profesních a systémových dovedností. Některé sofistikovanější školy dávají do svých programů předměty, semináře či kurzy, které se týkají rozvoje i soft skills — tedy dovedností, které jsou potřebné pro vytváření, udržování, rozvoj a řízení vztahů mezi lidmi. Na NEWTON University se snažíme jít ještě dál a rozvíjíme subtle skills. To je hledání, objevování a pilování jemných schopností, které se podílejí na procesech poznávání, rozhodování, chování a vedení lidí. Subtle skills nejsou z vnějšku úplně patrné, ale tvoří významnou přidanou hodnotu kvality jedince z hlediska jeho orientace a fungování v dané situaci. Utvářejí se z vnitřního prostředí jedince. Nelze je získat ani vytvořit vzděláním či výchovou. Jsou věcí pragmatické zkušenosti a zažité praxe. Projevují se pak ve způsobech poznávání, myšlení, rozhodování a jednání. V reálném životě je to nedocenitelné a podle nás je to základ osobního mistrovství. 

Na vaší škole se schází poměrně hodně směrů, které se jinde vyučují zvlášť. Je to kombinace managementu, ekonomie a psychologie. Jaká to má pozitiva, zejména pokud jde o psychologii, která je v tomto propojení poněkud netradičním oborem?

Propojení ekonomie a managementu v psychologickém rámci podporuje potenciál našich studentů. Být profesionálním a především úspěšným manažerem není o pozici jako takové ani o moci s ní spojenou. Je to především o kvalitě schopností daného člověka, jak se např. dokáže chovat k druhým lidem, jak umí číst situace, do kterých přichází dnes a denně. Je to také o respektu k sobě samému a k prostředí ve kterém se pohybuje. Ukazuje se, že vedle expertní způsobilosti a technických dovedností manažerů vystupuje významně do popředí trend, který klade důraz na kvality pro správné jednání, organizaci a kultivaci pracovního prostřední. Hovoříme o tzv. mistrovství profesionálního manažera. Hovoříme o smysluplnosti a užitečnosti propojení managementu, ekonomie a psychologie. My si toto uvědomujeme, a proto také tyto zdánlivě odlišné obory propojujeme, protože jsme přesvědčeni o jejich užitečnosti. Naši úspěšní absolventi jsou důkazem toho, že jdeme správnou cestou.