70 % firem nepřežije proces nástupnictví kvůli špatnému načasování a komunikaci
V současné době je v Česku druhá a třetí generace podnikatelů. Jedná se o děti podnikatelů, kteří svůj byznys rozjeli po roce 1989. Podle studií tvoří rodinné firmy v České republice odhadem kolem 70 % všech firem a zaměstnávají 50 % pracovníků. Rodinné podnikání se může jevit na první pohled jako nejlepší forma byznysu. Znáte svoje lidi, peníze zůstávají v rodině a víte, komu podnik předáte. Přesto až 70% firem nepřežije nástupnictví. Svou roli v tom hraje i fakt, že kvůli minulému režimu nemají firmy s výměnou generací zkušenosti. V zahraničí je běžné, že potomci, které čeká převzetí rodinné tradice, studují na prestižních soukromých školách a na tento proces se dlouhodobě připravují.
Za odkládáním stojí strach ze stáří i nedůvěra
Podle Radka Kláska ze společnosti Reacon, který pracuje v rodinném byznysu od 13 let, je nezvládnuté nástupnictví zaviněno nevhodnou komunikací, špatným načasováním, rozdílnými perspektivami, ale i tím, že se zakladatel často nedokáže vzdát svého vlivu. Přitom podle výzkumu Asociace malých a středních podniků je cílem 55 % rodinných podniků, aby firma zůstala v rodině, přesto polovina z těchto dotazovaných firem nemá časový plán, kdy podnik předat. Nezřídka v tom hrají roli psychologické aspekty. Nejčastějším modelem řízení rodinného podniku je, že jej řídí sám majitel, a to až u 87 % firem, který je v podstatě majitelem veškerého duševního vlastnictví. Obavy, že potomek nebude kompetentní, nebo neochota přiznat si, že jste zestárli, může způsobit, že šanci zachovat podnik pro budoucí generaci promarníte. Za neúspěšným předáním žezla stojí i neochota dětí ujmout se velení, i proto na rozdíl od Česka kladou v evropských státech rodinné podniky důraz na mezigenerační komunikaci víc než na finanční gramotnost, kterou upřednostňují české firmy.
Ideální je zapojit své děti do chodu firmy odmalička
Radek prošel postupně všemi pozicemi ve firmě svého otce, která zajišťuje tepelné i chladící zařízení do domácností. Začínal tím, že roznášel materiál na stavbách a pak nahlédl do řízení. „Bylo mi 17 a na všechno jsem měl názor, myslel jsem si, že všechno dokážu udělat líp. Hodně jsem se mýlil, ale to k tomu poznání patří.“ Do svých pracovních diskuzí zahrnují své děti i manželé Pecinovi, kteří založili telemedicínskou platformu MEDDI. Podle Aleny Ingrid Peciny je rodinný byznys spojkou mezi ní i manželem a na předání připravují děti od malička. „Když je pozoruji, vím, že firma bude jednou v těch nejlepších rukou, doplňuje Pecina.“ Co když má ale potomek jiné představy o svém životě? Podle Radka Kláska je důležité, aby rodiče netlačili na to, abyste se vzdali svých snů. „Měl by vám zbývat prostor proto, abyste si realizovali vlastní cíle, je důležité najít balanc a kompromis a pak by možná ta statistika podniků, které nepřežily, byla menší,“ uvádí.
I když Radek Klásek by podle jeho slov firmu nikdy neodprodal, podle dotazníků AMSP 31 % z dotazovaných firem, uvádí, že není důležité, aby firmu převzali rodinní příslušníci.
I v rodinném byznysu dochází k nevyhnutelnému střetu generací
I přes cílenou přípravu se rodinné podnikání nevyhne konfliktům. Rodič je v pozici šéfa a řeší jiné návyky, rozdílné přemýšlení, kontext, ve kterém potomek vyrůstá. Klásek starší, který požádal o živnostenské oprávnění po roce 1989, ve svých začátcích stavěl jen na svých zkušenostech a schopnostech. Jeho syn, který studoval management, preferoval sofistikované řídící nástroje. Zatímco otec praktikoval autoritativní styl řízení, Radek prosazoval demokratický, jiné představy měli i o brandingu a řadě dalších věcech. Podnikatel a prorektor Vysoké školy NEWTON Jiří Koleňák dodává: „Často si zakladatel, který musel extrémně pracovat, mít ostré lokty a v podniku od začátku dělal všechno a prosazoval tvrdý podnikatelský přístup myslí, že to nástupce to musí dělat stejně. Jenže vy už nemusíte být tak agresivní, nemusíte budovat. Jde o to, abyste podnik efektivně zpracovali.“ Když už to vypadalo, že se neshodnou, otec přišel s šalamounským řešením.
Moment předání se musí pečlivě ošetřit
Klásek starší založil se synem novou společnost a půlku přepsal na syna. Oba mají teď 50% podíl a stejné hlasovací právo. Dal mu šanci být nejen pokračovatelem tradice, ale budovat něco svého. Podle Radka Kláska to byl vrchol nástupnického procesu, který bude jednou zakončen kompletním předáním. Při nástupnictví velmi důležité vymezit, co bude jeho tématem a jaká bude jeho struktura. V současné době neexistuje žádná definice nástupnictví. „Nástupce by měl podnik inovovat, chránit ho a vlastník ho musí doopravdy pustit, což bývá často problém. Vlastník by si měl uvědomit, jak chce monitorovat stav podniku, jakou bude teď hrát roli. Musí se ošetřit moment a způsob předání. Jak právně, tak lidsky.“ vysvětluje Jiří Koleňák. Podle studie KPMG je podmínkou pro hladké předání formalizace řídících mechanismů a procesů. Formální představenstvo má jen 47 % českých firem, evropských však 73 %.
Pro 85 % rodinných podniků jsou důležité vztahy, věc je ale komplikovanější
Podle průzkumů vnímají lidé rodinné podniky pozitivně a spojují si je s tradicí, kvalitou a spolehlivostí. Pokud za firmou stojí rodinný příběh, lidé automaticky vnímají společnost jako důvěryhodnou. Doba navíc rodinných podnikům přeje. Boduje lokálnost, tradice, konkrétní tvář za konkrétním výrobkem. Namátku Bernard, Kofola, Baťa, ale i rodinná řeznictví, pekařství, farmy. Podobné hodnoty vidí za svým podnikáním i firmy. Pro Radka Kláska je rodinný podnik synonymem pro rodinu. Tyto dvě složky podle něj v podstatě nejde oddělit a tvoří silné stránky rodinného podnikání, jako jsou rodinná soudržnost, konkurenceschopnost a flexibilita. Alena Ingrid Pecina vnímá rodinný byznys jako něco, co je s manželem i po mnoha letech společného vztahu spojuje a naplňuje a také přináší témata do každodenní diskuze.
I když podle 85 % dotazovaných respondentů jsou v rodinném byznysu nejdůležitější vztahy, věc je komplikovanější. V rodinném podnikání proti sobě stojí totiž dvě složky, racionalita a emoce. Proto je nesmírně důležité oddělovat rodinný život a byznys, jinak začnou vaše řízení ovlivňovat aktuální vztahy a emoce v rodině. Narážet na sebe mohou také rozdílné temperamenty a názory. To lze podle Aleny Ingrid Peciny ukočírovat jedině tak, že má každý v podniku své pevné místo a zná svoji roli. „Velká společnost není ani demokracie ani rodina, je to sportovní tým, výsledek je skvělý, jen když všichni známe a dodržujeme své místo a maximální tempo práce.“
Otázka vlastnictví a spory o kapitál
Nejen vědomí vlastního místa, kompetencí a rolí posiluje šanci, že rodinný podnik bez úhony přežije zakladatele a bude vzkvétat po další generace. Důležitá je otázka vlastnictví, které je nezřídka ohniskem rodinných sporů. Vlastnictví je totiž v neustálé interakci mezi podnikovým a rodinným systémem. Často se stane, že každý člen má jiný pohled na rozdělování kapitálu. Důležité je proto podle právničky Kataríny Maisnerové už od začátku právně ošetřit všechny vztahy. „Rodinný byznys prostředí, kde je často důvěra víc než smlouva. Jenomže v rodinném podnikání je nesmírně důležité rozložit pracovní smlouvy, vyřešit, jak to bude s dluhy, jak bude rozdělený management v případě sňatku.“
Často se taky doporučuje, aby se oddělil podnikový a rodinný kapitál, nebo bylo odděleno řízení od vlastnické struktury. Důvod je jednoduchý. Ne všichni rodinní členové jsou kompetentní disponovat s rodinným majetkem a zastávat důležité pozice. Předejde se problémům při dělení kapitálu plynoucího z rodinného podniku. Rodinný byznys, který představuje páteř ekonomiky je zkrátka ekosystém, který vyžaduje nejen dobrý leadership a právní zabezpečení, ale je to neustálá práce na psychologické úrovni. Podle Aleny Ingrid Peciny je důležitá naprostá důvěra, respekt a totální upřímnost. Jen tak může podnik přežít další generaci.
