Navazující magisterské studium

Kombinované studium probíhá v podobě 6 až 8 víkendových soustředění za semestr (přibližně jednou za dva až tři týdny), a to vždy v sobotu a v neděli po celý den.

Ano, status studenta mají i studenti kombinované formy studia, ale nemohou čerpat stejné výhody jako studenti prezenční formy studia. Týká se to například slevy na dani za studenta, kterou u kombinované formy studia nelze uplatnit. Taktéž není možné získat studentskou kartu s licencí ISIC a tím pádem ani nelze využít žádné výhody a slevy s ní spojené.

Termíny výuky kombinovaného bakalářského, magisterského i MBA studia zveřejňujeme studentům přibližně měsíc před začátkem akademického roku.
Termíny soustředění pro tento akademický rok najdete zde.

Ano, přestup mezi formami studia je možný vždy po každém ukončeném semestru.

Účast není povinná, může být však ze strany vyučujícího stanovena coby jedno z kritérií závěrečného hodnocení úspěšnosti studenta.

V případě, že je student mimořádně pracovně vytížen, může rektora NEWTON University požádat o přiznání individuálního studijního plánu.

Na přednášky a semináře určené pro studenty prezenční formy studia mohou po dohodě s vyučujícími docházet i studenti formy kombinované. Limitem však v tomto případě může být kapacita prostor, v nichž výuka probíhá.

Ano, většina materiálů použitá při výuce, jako jsou přednáškové prezentace nebo skripta, jsou zveřejněné pro studenty v informačním systému školy.

Ano, platbu můžeme fakturovat na vašeho zaměstnavatele. Stačí, když nám dodáte fakturační údaje a částku může využít jako daňově uznatelný náklad.

Zkoušky jsou vypsány vždy v několika termínech – pokud vám ani jeden z termínů pro kombinované studium nevyhovuje, můžete se s vyučujícím individuálně domluvit na účasti na termínu pro prezenční studenty.

Bohužel ne. Tato výhoda se týká pouze studentů prezenčního studia.

Student střední školy, který nepokračuje ve studiu na vysoké škole, zůstává studentem až do 31. srpna kalendářního roku, kdy končí letní prázdniny, a platí se za něj tedy zdravotní a sociální pojištění. Absolvent střední školy si tak může užívat bezstarostných letních prázdnin.

Povinnost zajistit si platbu zdravotního a sociálního pojištění na vlastní účet vzniká absolventovi střední školy od 1. září, kdy přestává být státním pojištěncem na základě statusu studenta. Absolvent střední školy má však řadu dalších možností. Může nastoupit do zaměstnání, začít podnikat nebo se zaregistrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Existuje také možnost stát se samoplátcem.

Absolventovi, který plánuje po ukončení střední školy a po skončení prázdnin nastoupit na denní studium na vysoké škole, však žádné povinnosti vůči zdravotním a sociálním pojišťovnám nevznikají. 

Po ukončení vysokoškolského studia, konkrétně po ukončení prvního cyklu bakalářského studia, se povinnosti pro absolventa rovněž liší podle toho, zda se rozhodne pokračovat do druhého cyklu, nebo studium ukončit. Pokud čerstvý bakalář pokračuje ve druhém stupni a je mu ještě méně než 26 let, platí za něj stát pojistné po dobu letních prázdnin, dokud se nezapíše do dalšího denního studia. V případě nepokračování platí stejné podmínky jako pro absolventy středních škol, kteří se rozhodnou nepokračovat na vysoké škole, s jedním rozdílem. Je třeba poznamenat, že status studenta absolventa vysoké školy zaniká při vykonání státní závěrečné zkoušky a nikoliv při ukončení studia převzetím diplomu.

V případě studia třetího stupně je tento případ složitější. Pokud se student rozhodne pokračovat v prezenčním doktorském studiu III. stupně ve stejném roce, kdy ukončí doktorské studium II. stupně, platí za něj stát pojistné i v době prázdnin. Doktorand může být pojištěn státem jako doktorand, pokud celková doba jeho studia na III. stupni nepřekročila předepsanou standardní dobu prezenčního studia, za předpokladu, že nezískal vysokoškolskou kvalifikaci III. stupně a nedosáhl věkové hranice 30 let.

Pro jednotlivé případy přerušení nebo prodloužení studia samozřejmě platí zcela odlišné a jedinečné podmínky. Také situace a povinnosti se liší podle konkrétní pracovní situace absolventa, kdy se o potřebná opatření může postarat zaměstnavatel.